Falkenberg - REPORTÁŽ:Kolik zemí a krajin jsem poznal, tolikrát jsem žil.

Falkenberg
Oblast Halland

Falkenberg je malé, okouzlující městečko na bohuslänském pobřeží, mezi městy Halmstad a Varberg. Každého návštěvníka upoutá svým středověkým rázem, romantickými zákoutími s dlážděnými uličkami a jako téměř všude ve Švédsku, pořádkem a čistotou.
V minulosti jej hojně navštěvovala anglická vyšší třída a její vliv je zde dodnes patrný.
Leží v jihozápadní části Švédska, při Kattegatu, v oblasti Halland o rozloze 4 786 kilometrů čtverečních.
Celá oblast zahrnuje části území čtyř správních krajů (Goteborg, Buhus, Hallands, Kristianstads l.) a žije v ní cca 251.000 obyvatel. Pět letovisek (Halmstad, Laholm, Falkenberg, Varberg a Kungsbacka) sehrálo důležitou roli ve švédsko-dánské historii. Zachovalo se zde mnoho středověkých památek s charakteristickými znaky velmocenského postavení. Je to v podstatě nížinná krajina (nejvyšší bod Hallandsas 226 m), se čtyřmi řekami, patřícími mezi nejčistší v Evropě (Lagan, Nissan, Ätran, Viskan), hojně vyhledávanými rybáři.
Kultura
Stejně jako ve většině švédských měst naleznete i ve Falkenbergu zajímavá muzea i historické pamětihodnosti. V centru města stojí malebný kostel St. Laurentii kyrka s poutavou historií. Postaven byl již ve 12. století, jeho interiér zdobí zajímavé malby ze 17. a 18. století. Během dlouhé doby své existence však sloužil nejen církevním účelům – byla zde tělocvična, biograf a dokonce střelnice.
Jako fotograf nemohu ve výčtu zajímavostí tohoto města opomenout „Muzeum fotografie“ s rozsáhlou sbírkou historických fotoaparátů a fotografií (např. práce Selmy Lagerlöfové, držitelky Nobelovy ceny za literaturu). Návštěvníci se zde mohou seznámit také s činností prvního městského kina z r. 1907.
Navštívil jsem toto město již mnohokrát a nikdy si nenechám ujít procházku po překrásné, dlouhé pláži Skrea Strand s velice dlouhým, dřevěným molem, vybíhajícím kolmo do moře. Na konci této pláže je velice pěkný sportovně-zábavný areál Klitterbadhuset, určený zejména pro tenisty a plavce. Pokud ještě někdo nevyzkoušel pravou, skandinávskou saunu, tady k tomu má příležitost.
Místní speciality
Ve Falkenbergu je několik restaurací, hospůdek a cukráren, které by si návštěvník rozhodně neměl nechat ujít. Některé vynikají chutí a svou tajemnou jedinečností, jiné zase zvláštní atmosférou. Mezi ty nejzajímavější patří například restaurace Gustav Bratt, umístěná v bývalém skladišti obilí z poloviny 19. století. Velký výběr jídel si můžete dopřát v restauraci „D.D.“ a kdo by hledal levnější stravování, může využít nabídku Strandkrogen Restaurant blízko pláže. Milovníkům sladkostí zde každý doporučí kavárnu a cukrárnu Slottshagens Glass Café poblíž Falkenberg Museum. Proslulá zmrzlina Sia Glass je zde vyráběna rodinnou firmou již přes 400 let. Dáváte-li naopak přednost poctivým, domácím koláčům, zajděte si na ně pochutnat do Falkmanska Cafféet. Interiér této kavárny ve stylu „U roztomilé stařenky“ ve vás jistě nechá velice příjemný pocit.
Ráj rybářů
Falkenbergem protéká Ältran, jedna ze čtyř řek, o nichž jsem se zmiňoval v úvodu. Díky důsledné ochraně povodí se zde daří nejen udržet současné přírodní stavy lososů, ale dokonce je i pozvolna zvyšovat. Lososi se zde loví na dva kilometry dlouhém úseku řeky, mezi mosty Laxbron a Tullbron. Spodní část revíru s peřejí Garvareforsen je určena muškařům, v horní části jsou povoleny i ostatní způsoby rybolovu. Přímo na mostě Laxbron stojí rybářský domek, kde si můžete dokoupit rybářskou výbavu, či návnady a po zdařilém lovu se zde musí nechat každý úlovek zaregistrovat. Ochotný personál vám jej také na přání zamrazí.
Rybařina
Ältran ve Falkenbergu je klasickou lososí řekou na západním pobřeží Švédska. Díky důsledné ochraně povodí se zde daří nejen udržet současné přírodní stavy lososů, ale dokonce je i pozvolna zvyšovat. Lososi se loví na dva kilometry dlouhém úseku řeky v centru městečka Falkenberg. Jde přirozeně i o turistickou atrakci.
Asi 2,5 km dlouhý úsek řeky mezi mosty Laxbron a Tullbron. V dolní části revíru, která je vyhrazena muškařům leží peřej Garvareforsen. V horní části revíru jsou povoleny i ostatní způsoby rybolovu. Celý revír je snadno dostupný, po obou březích řeky vede chodník, z jedné strany se rozkládá městský park. Přímo na lososím mostě (Laxbron) se nachází rybářský domek. Zde se také musí registrovat každý úlovek, je zde možnost nechat zamrazit úlovek a dokoupit rybářské vybavení.
Ältran je především lososí řekou s přirozenou populací silných a bojovných ryb, které se loví od 1.4. do 30.9. V květnu se loví lososi o hmotnosti až 15 kg, v létě hmotnost úlovku zřídka překračuje 4 kg. Březen, duben a září jsou vhodné měsíce pro lov mořských pstruhů.
Na konec něco pro pobavení
Ve Falkenbergu jsem zažil hororovou příhodu, která mě po čase samotného nutí k úsměvu.
Tehdy jsem vezl do místního pivovaru Carlsberg zásilku piva z pražského Staropramenu. Bylo to v létě, krásné teplo, ale pršelo. Po vyložení zboží na rampu místního skladu jsem si nechal v kanceláři potvrdit tzv. „Camrák“ (CMR – mezinárodní dodací list). Jediný a velice důležitý doklad k pozdější fakturaci za převoz zboží jsem si zastrčil vzadu za gumu kraťasů a přikryl tričkem, abych jej při zavírání mokrého a špinavého auta nepoškodil.
Odjíždím od rampy a v tom přijíždí kolega z Čech s tou samou zásilkou. Zamknu tedy auto a jdu mu pomoci. Máme spoustu času, vaříme si na plynovém vařiči oběd a kafe a plánujeme společný návrat. Na doklad zastrčený v zadní části kalhot jsem dávno zapomněl.
Jak si tak povídáme, přišla na mne náhlá, akutní potřeba. Toalety zavřeny, personál již odešel domů, musím tedy někam do přírody. Naštěstí kousek dál, u plotu vidím dva kontejnery na odpad, mezi nimiž se mohu schovat. Dobíhám právě včas, rychle stahuji kalhoty, dřepnu na bobek a je vyhráno. Nebo není??
Určitě každý zná ten zvláštní pocit. Něco je špatně, ale zatím ještě nevíte co. A pak mi to došlo. CAMRÁK!!
Na čele mi vystupují kapičky studeného potu jako kuličky hrachu a bojím se podívat dolů. V duchu si představuji, jak budu asi vysvětlovat dispečerce to podivné zabarvení a aroma úředního dokladu a pomaličku si dodávám odvahy ke sklopení zraku dolů, pod sebe. Zahlédnu jen růžek bílého papíru. Pomalu, pomaličku posunuji hlavu vpřed, až jej vidím celý. Tak obrovský pocit úlevy jako tehdy jsem dlouho nezažil. Doklad ležel necelých pět centimetrů od mého výtvoru zcela neposkvrněný a v dokonalém pořádku.
Když jsem se vrátil k autu a vyprávěl příteli, co se mi právě přihodilo, ještě jsem se celý klepal. Jeho upřímný smích mne uklidnil. O tři hodiny později jsem příhodou pobavil partu Čechů v trelleborském přístavu a snad trochu pobaví i vás.
Příště se podíváme do Varbergu